Bruslení

Charakteristika

Bruslení je relativně mladou technikou běhu, na jejímž zrození se podílel Fin Sittonen, který v roce 1974 na dolomitském běhu použil jednostrané bruslení. Bruslení oboustrané představil Bill Koch v roce 1976 na ZOH v Innsbrucku. „Při bruslení dochází v průběhu skluzu na lyži nasměrované do odvratu k překlopení lyže z plochy skluznice na její vnitřní hranu. Oporu pro provedení odrazu tvoří celá délka hrany, což umožňuje důkladnější odraz než plocha skluznice se stoupacím voskem u klasické techniky běhu“ (T. Gnad, 2005, 14).

Oboustranné bruslení jednodobé

Oboustranné bruslení jednodobé známe pod názvem jedna-jedna a označením 1:1. Tento způsob je povážován při správném provedení za nejrychlejší způsob jízdy volnou technikou. To bych si dovolil doplnit o fakt, že je tato technika opravdu rychlá, ale pokud dosáhneme maximální rychlosti je vhodné přejít do bruslení dvoudobého se symetrickou prací paží, protože frekvenci běhu při jedna-jedna je jen velmi těžké udržet. Řekl bych tedy, že 1:1 je nejlepší pro dosažení maximální rychlosti, ale pro její udržování a možná i mírné zrychlení je vhodnější využít 2:1.

Popis techniky

K základnímu popisu techniky opět využiji odborné literatury.

Dochází zde k odpichu holemi na každý odraz nohy, což je největší rozdíl oproti dvoudobému bruslení. Dále vycházíme z užšího základního postavení a zároveň volíme menší úhel odvratu skluzové lyže. Předklon trupu po odpichu holemi je větší a celý pohybový cyklus se vyznačuje nižší frekvencí (F. Dvořák, 1998, 45).

Tento cyklus dle T. Gnada (2005,  98) trvá 0,88 s., tedy o 0,1 s délé než u klasiky.  Delší je předevšíám doba skluzu.

U 1:1 rozeznáváme v rámci pohybového cyklu šest prvků (Kolektiv, 2003, 35):

– příprava na odraz

– odraz z vnitřní lyže v odvratu

– přenášení hmotnosti těla

– skluz v jednooporovém postavení na ploše lyže v odvratu

– práce paží – odpich holemi

– přenos paží a dolní končetiny do základního postavení.

Ukázka techniky

Kvalita záběru je opět slabší, také se omlouvám že jsem opět vybral Pera Elofsona, ale jeho technika mi přijde ukázková. Na začátku vidíme bruslení bez holí (tzv. bruslení prosté), které se používá při jizdě z kopce nebo po rovině jeli dostatečná rychlost např. při závodech při jízdě v háku. Ruce mohou být drženy u trupu (viz. záběr) nebo mohou pracovat kyvadlovým pohybem v opačném rytmu než nohy. Hlavní část záznamu je vyplněna jízdou 1:1. V pohledu ze předu je viditelný přenos váhy. Po odrazu se celá váha těla přenáší nad skluznou lyži. Viditelný je především posun pánve nad skluznou lyži. V tu chvíli je lyže tzv. v odvratu a na ploše skluznice, během skluzu dochází k převrácení na vnitřní hranu ze které je prováděn odraz. Odraz nohou je doprovázen odrazem holemi (při 1:1 na každý odraz, při 2:1 na každý druhý odraz nohy).